Lepší ochrana dlužníků po novele občanského soudního řádu a exekučního řádu

Dne 1.4.2015 byla schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky novela č. 164/2015 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) s účinností od 1.9.2015.

Tato novela má ve vztahu k dlužníkovi několik poměrně významných změn. Novela jasně definuje majetek, který může být postihnut výkonem rozhodnutí (vyjmenovává nepostižitelný majetek který nesmí být zabaven), řeší co může být předmětem exekuce ve vztahu ke společnému jmění manželů, vymezuje další druhy příjmů ze kterých mohou být prováděny srážky ze mzdy atd.

Majetek který nemůže exekutor zabavit

Novelou OSŘ došlo k přesné specifikaci jednotlivého majetku, který nepodléhá výkonu rozhodnutí, nemůže být zabaven a prodán. Tím, že byl zákonem přesně vyjmenován nezabavitelný majetek, nebude snad nadále docházet k situacím, kdy vykonavatelé exekutora měli de facto neomezenou moc nakládat s jakýmkoliv majetkem dlužníka. Dlužník bude mít daleko větší šanci úspěšně proti nezákonnému zabavování majetku bojovat.

Přesnou specifikací jednotlivého majetku se zabývá ust. § 322 odst. 1 až 7, zákona č. 99/1963 Sb., OSŘ. Namátkou vybíráme několik z nich:

  • běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi,
  • obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývky a ložní prádlo,
  • studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky,
  • snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny,
  • zdravotní potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
  • hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce (více jsme psali na stránce vyplacení dvojnásobku životního minima),
  • zvířata, které slouží člověku jako jeho společník.

Samozřejmostí je, že je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti.

Pro dluh do 30.000,- Kč nelze nemovitost dražit

Ust. § 336i odst. 2 , zákona č. 99/1963 Sb., OSŘ se zabývá nemožností provedení dražby v okamžiku existence závazku jehož výše nepřesahuje v souhrnné výši 30.000,- Kč bez příslušenství.

Soud má nově povinnost zastavit výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek všech věřitelů kteří přistoupili do řízení a věřitelů  přihlášených k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30.000,- Kč bez příslušenství.

Tato povinnost soudu však neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.

Je potřeba si ale uvědomit, že toto ustanovení jasně říká, že nelze provést prodej nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu! Tudíž všechen ostatní nemovitý majetek jako jsou pole, chaty, zahrady atd., kde povinný nemá místo svého trvalého pobytu lze v dražbě prodat. Těmto případným dražbám se však dá zabránit jiným způsobem viz. dražba nemovitosti.

Druhy příjmů ze kterých lze provádět srážky

Před novelou občanského soudního řádu (OSŘ) bylo možné provádět úhrady splátek v insolvenčním řízení popřípadě bylo možné provádět exekutory srážky například ze mzdy, důchodu, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti a pod. Srážky však nebylo možné provádět  z odměny z dohody o provedení práce. Tuto možnost však umožnila novela OSŘ.

Doposavad to fungovalo tak, a bohužel to v našem soudnictví není nic neobvyklého, že každý soud potažmo každý soudce tento příjem řešil jiným způsobem. V některých insolvenčích řízeních, které jsme zpracovávali soud rozhodl, že srážky z dohody o provedení práce se budou provádět běžně jako by šlo o mzdu, někdy se srážky neprováděli žádné a celý příjem zůstával dlužníkovi a v některých případech se tento příjem používal na úhradu splátek v oddlužení v plné výši.

Dalším uzákoněným příjmem ze kterého lze nyní provádět srážky je výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů. I v tomto případě se tento příjem před novelou někdy použil na úhrady splátek stejně jako tomu bylo u odměny z dohody o provedení práce.

Pro úplnost uvádíme veškeré druhy příjmů, ze kterých lze prováděl srážky dle ust. § 299 odst. 1 písm. a) až l), zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád:

§ 299
(1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou

  1. náhrada mzdy nebo platu,
  2. nemocenské,
  3. peněžitá pomoc v mateřství,
  4. důchody,
  5. stipendia,
  6. podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci,
  7. odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,
  8. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti,
  9. dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,
  10. výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních sborů,
  11. příplatek k důchodu ze zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich.

 

Exekuce ve vztahu ke společnému jmění manželů po novele OSŘ

Jelikož v ČR dochází k neustálým novelám jednotlivých zákonů, tak jedna z novel OSŘ s účinností od 1.1.2014 umožnila exekutorům postihnout majetek manžela povinného i v okamžiku, kdy tito manželé měli zúžené SJM. Běžně tedy dochází k situacím, kdy exekutor vydá exekuční příkaz, ve kterém je zahrnut i majetek manžela povinného přesto, že mají zúžené SJM. Ten se musí následně bránit a domáhat se vyloučení svého majetku z neoprávněné exekuce pomocí excindační (vylučovací) žaloby. Pro manžela povinného, když opomeneme například ztrátu finanční a časovou spojenou s excindační žalobou, to znamená, že se svým majetkem nemůže minimálně několik měsíců nakládat, dokud nedojde k pravomocnému rozhodnutí o vyloučení svého majetku z exekučního řízení.

Po poslední novele občanského soudního řádu a exekučního řádu s účinností od 1.9.2015 došlo k jakési nápravě výše uvedeného stavu. Dle ust. § 262a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, má soud potažmo exekutor povinnost před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjisti, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu. Tento Seznam listin od začátku letošního roku vede Notářská komora.

Jednodušeji řečeno, si bude muset exekutor před vydáním exekučního příkazu a soud před nařízením výkonu rozhodnutí zjišťovat zda v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu není evidována smlouva o některé modifikaci SJM. Soud následně bude o nařízení výkonu rozhodnutí vycházet z informace, zda se jedná o vydobytí dluhu ze závazku, který vznikl před nebo po zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Nelze-li však z listin zjistit, že závazek vznikl po zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, tak se má za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí nařídit i na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů.

Pro úplnost uvádíme, že v případě zadlužení manželů je možné provést společné oddlužení manželů, které je v několika aspektech daleko výhodnější než kdyby se každý z manželů oddlužoval samostatně. viz. oddlužení manželů

Další výhody a změny v OSŘ

V případě zahájení exekuce bude povinností exekutora nejprve vymoci pohledávku obstavením bankovního účtu dlužníka nebo pomocí srážek z jeho mzdy. Pokud tímto postupem nedojde k úhradě dluhu může exekutor přistoupit k prodeji movitých a nemovitých věcí.

Další povinností exekutora je, že v případě provádění exekuce v místě bydliště dlužníka, musí exekutor vždy pořizovat videozáznam.

V okamžiku jedná-li se o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, lze vést exekuci na bankovní účet manžela povinného. Manžel povinného má však právo a musí být o tom při nařízení exekuce poučen, že má možnost si ze svého účtu vybrat částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu. Minimální částka je však ve výši dvojnásobku životního minima.

Další změnou je přiznání náhrady nákladů úspěšnému účastníkovi soudního řízení, kdy prostřednictvím paušální náhrady jsou přiznány náhrady nákladů i účastníkovi, který nebyl zastupován advokátem. Lze se tedy domnívat, že například pokud manžel povinného podá vylučovací žalobu na neprávem zabavený majetek, má po vyhraném sporu nejen nárok na vrácení popřípadě odblokování zabavené věci, ale navíc má nárok na paušální náhradu nákladů. Doposavad byla zpravidla praxe taková, že nezastoupení účastníci své náklady nenárokovali z důvodu nutnosti prokázání svých výdajů.

Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu 4.50/5 (90.00%) 4 votes




Sdílejte tento článek

FacebookMore...