Hyperocha po prodeji nemovitosti v insolvenci – komu dnes patří přebytek po zpeněžení majetku
Po prodeji nemovitosti v insolvenci může vzniknout přebytek peněz po zaplacení hypotéky nebo jiného zajištěného dluhu. Tento přebytek se označuje jako hyperocha.
Právě otázka, komu má být hyperocha vyplacena, patří po novele insolvenčního zákona z roku 2019 mezi významně diskutovaná témata insolvenční praxe.
Starší soudní rozhodnutí často dovozovala, že hyperocha náleží přímo dlužníkovi.
Po novele oddlužení se však rozhodovací praxe soudů začala postupně měnit.
Co je hyperocha
Hyperocha představuje přebytek peněz, který zůstane po prodeji zajištěného majetku, nejčastěji nemovitosti zatížené hypotékou nebo zástavním právem.
Pokud se například dům prodá za vyšší částku, než kolik činí dluh vůči zajištěnému věřiteli, vznikne rozdíl – tedy hyperocha.
Jednoduše řečeno – nemovitost se prodá za více, než bylo potřeba na zaplacení hypotéky nebo jiného zajištěného dluhu.
Typický příklad hyperochy
Dlužník vlastní byt, který je zatížen hypotékou ve výši 2 miliony Kč.
Nemovitost se v insolvenci prodá za 3 miliony Kč.
Po odečtení:
- zajištěné pohledávky,
- nákladů spojených se zpeněžením,
- odměny insolvenčního správce,
zůstane například 700.000 Kč. Právě tato částka představuje hyperochu
Jak se na hyperochu dívala starší soudní praxe
Před novelou insolvenčního zákona z roku 2019 existovaly dvě základní formy oddlužení:
- oddlužení plněním splátkového kalendáře,
- oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.
Právě na tomto rozdělení byla postavena starší rozhodovací praxe Vrchních soudů.
Vrchní soud v Praze v několika rozhodnutích dovodil, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře není hyperocha mimořádným příjmem a má být vydána dlužníkovi.
Argumentace tehdy vycházela mimo jiné z toho, že nešlo o oddlužení zpeněžením majetkové podstaty.
Novela oddlužení z roku 2019 situaci zásadně změnila
Od 1. 6. 2019 však došlo k zásadní změně koncepce oddlužení.
Oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo nově spojeno také se zpeněžením majetkové podstaty.
Právě tím se začala oslabovat argumentace starších rozhodnutí, která stavěla na tom, že při splátkovém kalendáři nejde o režim zpeněžení majetkové podstaty.
Současná rozhodovací praxe vyšších soudů
Novější rozhodnutí Nejvyššího soudu i Vrchních soudů dnes častěji připouštějí, že hyperocha může být součástí majetkové podstaty určené také pro uspokojení nezajištěných věřitelů.
To se týká zejména oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, tedy dnešního standardního režimu oddlužení.
Nejvyšší soud současně dovodil, že hyperocha sice není mimořádným příjmem dlužníka dle § 412 insolvenčního zákona, ale to automaticky neznamená, že musí být vyplacena přímo dlužníkovi.
Rozhodující může být, zda jde o majetek náležející do majetkové podstaty určené k uspokojení věřitelů.
Hyperocha tedy dnes nemusí automaticky připadnout dlužníkovi
Po novele insolvenčního zákona se soudní praxe postupně posunula směrem:
⚠️ k širšímu uspokojení nezajištěných věřitelů z majetkové podstaty
V některých případech tak může být hyperocha použita:
- na úhradu nezajištěných pohledávek,
- nákladů insolvenčního řízení,
- odměny insolvenčního správce.
Teprve případný další zbytek může připadnout dlužníkovi.
Zjisti jak se oddlužit – zdarma
Rozhodnutí ale stále závisí na konkrétní situaci
Přesto nelze říci, že by byla rozhodovací praxe zcela jednotná.
Významnou roli může hrát například:
- okamžik zahájení insolvenčního řízení,
- forma schváleného oddlužení,
- způsob zpeněžení majetku,
- aktuální rozhodovací praxe konkrétního soudu,
- charakter prodávaného majetku.
V některých případech tak mohou soudy stále dospět k závěru, že hyperocha náleží přímo dlužníkovi.
Problematika hyperochy se týká především zajištěného majetku
Nejčastěji jde o:
- domy a byty zatížené hypotékou,
- nemovitosti se zástavním právem,
- jiný majetek sloužící k zajištění dluhu.
Právě po uspokojení zajištěného věřitele může vzniknout přebytek, o jehož dalším rozdělení rozhoduje insolvenční soud.
Proč je otázka hyperochy důležitá
V některých případech může jít o velmi vysoké částky, zejména pokud hodnota nemovitostí výrazně vzrostla.
Otázka, zda bude hyperocha:
- vyplacena dlužníkovi,
- nebo rozdělena mezi nezajištěné věřitele,
tak může mít zásadní dopad na celý průběh oddlužení.
Každou situaci je vhodné individuálně posoudit
Problematika hyperochy dnes patří mezi právně složitější otázky insolvenčního řízení a rozhodovací praxe se po novele výrazně vyvíjela.
Proto je vhodné konkrétní situaci vždy individuálně posoudit, zejména pokud jde o prodej nemovitosti v oddlužení.
Zjisti jak se oddlužit – zdarma
Časté otázky – hyperocha
Co je hyperocha?
Jde o přebytek peněz vzniklý po prodeji zajištěného majetku, nejčastěji nemovitosti.
Patří hyperocha automaticky dlužníkovi?
Po novele insolvenčního zákona již ne vždy. V některých případech může být použita i pro uspokojení nezajištěných věřitelů.
Je hyperocha mimořádný příjem?
Nejvyšší soud dovodil, že hyperocha není mimořádným příjmem dle insolvenčního zákona.
Co změnila novela oddlužení z roku 2019?
Oddlužení bylo nově spojeno také se zpeněžením majetkové podstaty, což ovlivnilo i rozhodování o hyperoše.
Týká se hyperocha hlavně nemovitostí?
Ano. Nejčastěji vzniká po prodeji domu nebo bytu zatíženého hypotékou.
Je dnešní rozhodovací praxe soudů jednotná?
Ne zcela. Významnou roli hraje konkrétní situace i aktuální judikatura vyšších soudů.
Zjisti bližší informace k oddlužení
Pro bližší informace vyplňte formulář níže a my se Vám ozveme co nejdříve.
Zanechte kontakt a my Vám zavoláme
