Chybná soudní rozhodnutí

Někteří soudci, naštěstí dramatická menšina, chybně rozhodovali jak se má naložit s penězi po prodeji zajištěné nemovitosti. Jednalo se o případy, kdy bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a zároveň dlužník měl ve svém vlastnictví zajištěnou nemovitost.

Docházelo k případům, kdy na žádost zajištěného věřitele insolvenční správce nemovitost prodal, z výtěžku byl uhrazen celý dluh zajištěnému věřiteli, byly uhrazeny veškeré náklady s prodejem nemovitosti včetně nákladů a odměnu insolvennčího správce a navíc zůstala určitá přebytečná částka. Tato částka je dle insolvenčního zákona volně k dispozici dlužníkovi a on si s ní může nakládat jak se mu zlíbí. Někteří soudci však tuto částku označili jako mimořádný příjem a ten má povinnost dlužník nad rámec splátkového kalendáře vyplatit nezajištěným věřitelům.

U našich klientů, kteří měli tu smůlu a takovéto rozhodnutí o mimořádném příjmů obdrželi, jsme se samozřejmě zastali a odvolali jsme se k Vrchním soudům v Olomouci či Praze. Ve všech případech nám vrchní soudy dali za pravdu a přebytek po prodeji zůstal ve vlastnictví dlužníka, tedy našeho klienta.

Co je hyperocha

Hyperocha je peněžitá částka, která zbude po prodeji zajištěného majetku v exekuční dražbě, v oddlužení apod. Od výtěžku z prodeje se odečtou veškeré náklady spojené  s dražbou, odečte se dlužná částka vyplacená zajištěnému věřiteli a zbývající suma nazývaná hyperocha se vyplatí dlužníkovi. S hyperochou se však nakládá odlišně při exekučním prodeji v dražbě, při konkursu, při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a při oddlužení splátkovým kalendářem.

Hyperocha při konkursu nebo zpeněžení majetkové podstaty

Pokud se dlužník dostane do úpadku, může svojí situaci řešit oddlužením nebo konkursem. O rozdílech těchto řízení jsme obšírněji psali na stránce Insolvence fyzických osob.

U konkursu dochází k prodeji majetku dlužníka vždy. V případě oddlužení dochází ke dvěma způsobům tohoto řízení. Jedná se o oddlužení splátkovým kalendářem a nebo zpeněžením majetkové podstaty (viz. podrobněji stránky Oddlužení Brno).

Při konkursu a oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty je zajištěná věc, především nemovitost, vždy nějakou formou zpeněžena (přímý prodej, inzerce, dražba, atd.). Z výtěžku zpeněžení je pak pohledávka zajištěného věřitele uspokojena. Jak bylo již výše uvedeno, dojde po prodeji zajištěné věci nejprve k uhrazení nákladů spojených se správou a zpeněžením zajištěné nemovitosti, k úhradě odměny insolvenčímu správci a k pokrytí pohledávky zajištěného věřitele. V okamžiku, kdy dojde po úplném uspokojení pohledávky zajištěného věřitele k přebytku výtěžku z prodeje (tzv. hyperocha), je tento přebytek rozdělen dle procentuálního zastoupení ostatním nezajištěným věřitelům.

Hyperocha při oddlužení plněním splátkového kalendáře

Oddlužení plněním splátkového kalendáře je postaveno na postihu příjmů dlužníka a ne na zpeněžení majetkové podstaty. Z naši zkušenosti a ze statistik insolvenčních řízení plyne, že forma oddlužení splátkovým kalendářem se používá cca v 95% ze všech způsobu úpadku.

Toto vysoké procentuální zastoupení je dáno tím, že dlužníkovi jeho majetek, který není zajištěn některým zajišťovacím mechanizmem, zůstane v jeho vlastnictví. Dlužník pouze prostřednictvím insolvenčního správce musí během pěti let uhradit alespoň 30% ze svých závazků.

Jak se ale nakládá se zajištěnou nemovitostí v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře? V tomto případě, je pouze na rozhodnutí přihlášeného zajištěného věřitele, jak se zajištěnou nemovitostí naloží. Může se rozhodnout, že prodej zajištěné nemovitosti nenařídí a uspokojí se například měsíčními splátkami hrazenými třetí osobou. Také však může rozhodnout a insolvenčnímu správci nařídit, aby předmětnou zajištěnou nemovitost zpeněžil.

V tomto případě insolvenční správce zajištěnou nemovitost prodá. Z výtěžku jsou opět uhrazeny veškeré náklady stejně jak v případě konkursu. Je uhrazena odměna insolvenčnímu správci a je pokryta pohledávka zajištěného věřitele. V případě, kdy zbylá částka po odečtení nákladů není dostatečná k uhrazení pohledávky zajištěného věřitele, pak tato neuhrazená částka je dlužníkovi prominuta. Avšak když i po uhrazení celé dlužné pohledávky zajištěnému věřiteli dojde k přebytku (hyperocha), pak tato částka náleží dlužníkovi do jeho volné dispozice. Nelze tuto částku dlužníkovi vzít a použít na úhradu dluhu nezajištěných věřitelů formou mimořádných splátek nad rámec splátkového kalendáře. Tito nezajištění věřitelé jsou totiž pokryti pouze ze srážek dlužníkovy mzdy.

Pomůžeme vám s vašim oddlužením. Poradíme vám jak to udělat, aby vám nebyl váš majetek prodán.

Specializujeme se na oddlužení. Osud našich klientů nám není lhostejný.

stopdluhum.cz, tel. 773 99 55 22

Jak má soud správně naložit s přebytkem po zpeněžení majetku 4.60/5 (92.00%) 5 votes




Sdílejte tento článek

FacebookMore...